Co jsem si vlastně tehdy ještě v zaměstnání tak zásadního uvědomil? Několik klíčových věcí Vám zkusím popsat.

V první řadě to byla a je SVOBODA, hodně lidí o ní mluví, ale já ji chtěl skutečně. Díky zaměstnání jsem si totiž uvědomil, že zaměstnavatel mi jen „pronajímá pracovní místo” za plat, který mi měsíčně dával. V této době, ani dnes, by nestačil na mé sny ani zdaleka. Uvědomil jsem si, že v zaměstnání je obrovská nejistota a děsily mě myšlenky a strach se po 40 letech podívat zpátky, kdy mě zaměstnavatel poplácá po zádech a vymění za – „mladšího, výkonnějšího”, apod.

Jako další mě strašila myšlenka, jak málo věcí mohu ovlivňovat. Prakticky skoro nic. Pracovní dobu? Když bude zrovna krásně, mohu si jen tak udělat volno? Mohu si z roku na rok třeba zdvojnásobit příjem? Co když se zaměstnavatel rozhodne udělat personální nebo regionální změny? Děsila mě myšlenka 40 let a 40 hodin týdně v práci a pak v důchodu, který se jen vzdaluje, dostat sotva 40% svého příjmu.

V neposlední řadě jsem chtěl doslova “milovat” to, čemu člověk věnuje většinu života. Pozice dispečera, nebo po letech třeba ředitele, to rozhodně nebyla. Protože to na pozici nebo výši příjmu vůbec nezávisí. Bylo potřeba změnit systém zdroje příjmu a to se nevyřeší nikdy změnou práce, jiným zaměstnavatelem apod. Musel jsem změnit typ příjmu a systém, kde svých SNŮ a SVOBODY dosáhnout! Pro většinu lidí tohle splňuje PODNIKÁNÍ!

Dnes jsme toho živým důkazem. Svou profesi beru skutečně jako poslání, jelikož si uvědomuji, jak velkou přidanou hodnotu dělám pro celou společnost v ČR, jak díky vyšší finanční gramotnosti lidí zlepšuji ekonomickou situaci nás všech. Lidé už nemusí být otroky bank, pojišťoven a finančních institucí. Lidé v čase bohatnou, stávají se finančně nezávislými, mají možnosti se svobodněji rozhodnout, co a jak v čase realizují a plní si své sny. Stejně jako já!